Herbář

Chřipka – imunitní reakce

Při každém napadení lidského organismu mikroorganismem se v první řadě aktivizuje takzvaná nespecifická imunitní reakce. Je totožná při každém napadení, ať už jde o vir, bakterii nebo třeba toxickou látku, která se do organismu může dostat s potravou.

K projevům nespecifické imunitní reakce patří zchvácenost organismu a zvýšená teplota. Zvýšení tělesné teploty je velice důležité, 38stupňů Celsia je potřebné k tomu, aby se bílé krvinky zaktivizovaly a putovaly na místo zánětu, kde dokáží pohltit mikroorganismy.
Jakmile ale podáváme léky ke snížení teploty, která nedosáhla 38, přesun bílých krvinek se zpomaluje.
Děje-li se tak opakovaně, a to dokonce už při teplotě nízko nad 37 0C, dochází k blokování prvotní nespecifické imunitní reakce. Jednak proto, že bílé krvinky neputují tam, kam mají, za druhé z důvodu, že nefunguje komunikace mezi slezinou a centrem termoregulace v mozku. Právě slezina vysílá signál, že se v těle objevil mikroorganismus a že se ho tělo potřebuje zbavit.

Rychlé snižování teploty tedy vede k oslabení nespecifické imunity. Pokud se teplota nezvýší nad 38 0C, organismus vyžaduje především klid a dostatečné množství tekutin.
Při prvním ani druhém zvýšení teploty však ještě nelze spolehlivě rozpoznat, zda jde
o onemocnění virové nebo bakteriální.
Obvykle platí, že čím rychleji teplota stoupá (třeba až ke 40 st.), tím spíše se můžeme přiklonit k tomu, že se pravděpodobně jedná o virózu.
Při bakteriálních infekcích se teplota zvyšuje pozvolna a nedosahuje tak vysokých hodnot.

• Antibiotika ničí bakterie, ne viry

Chybou, které se rodiče často dopouštějí, je okamžité dožadování se antibiotik.
Chybují ovšem i lékaři, kteří je pro jistotu předepisují.
Antibiotika totiž ničí pouze bakterie, nikoli však viry.
Při imunitním boji putují bílé krvinky tam, kde je potřeba zničit mikroorganismy, a během této doby si druhá složka imunitního systému začíná vytvářet protilátky. Jakmile se ale bakterie okamžitě likvidují, imunitní systém nemá čas k tomu, aby si potřebné protilátky vytvořil. Pak se stává, že dítě dobere antibiotika a za čas je opět nemocné. Přitom se nakazilo stejným mikroorganismem.
Přestává být na stejný druh antibiotika citlivé, užívá proto další antibiotikum, a když se brzy objeví stejná nákaza, pak už nezabírá první, druhé, ani třetí antibiotikum.

Mnohé děti se v takovémto začarovaném kruhu ocitají velice často. Bývá to způsobeno mimo jiné i úzkostlivou péčí rodičů, jejich přílišným strachem a okamžitým přesouváním zodpovědnosti na lékaře, který antibiotika předepíše.

Nadměrné mlsání a také užívání antibiotik často vyústí v další problém, kterým je dysbióza tlustého střeva. Střevo se překyseluje, flóra narušuje a dochází k přemnožení plísně Candida albicans. Tento problém se může objevit už po druhém nasazení antibiotik. Pokud je kmen rezistentní, nebo když pacient nedoužívá do konce jedno antibiotikum, protože se zdá, že je všechno v pořádku, případně pokud rodiče nečekají na doléčení a pospíchají na pohotovost pro druhé antibiotikum, plíseň se ve střevě přemnoží.

Základní pravidla pro podporu imunitního systému v době infekce

Onemocnění je třeba vyležet, málo jíst, hodně pít, vynechat sladké, maso a mléčné výrobky.

Zdroj: Energy Vitalia